Letos se již podruhé konal letní kemp Moderní sebeobrany. Akce, která si rychle a zaslouženě získala titul hlavní akce sezóny, a to hned z několika důvodů. Pojďme se za ní krátce ohlédnout…
Letní kemp je formátem, který trénink posunuje dál, a to hned na několika úrovních. Za prvé proto, že díky vytržení z denního rytmu umožňuje soustředit se opravdu jen na trénink. O vše ostatní je postaráno, člověk nemusí řešit dennodenní starosti jako nákup, vaření nebo úklid. To umožňuje lepší naladění hlavy a rychlejší vstřebávání probíraného materiálu.
Instruktorům zase umožňuje s vybranými tématy pracovat opravdu intenzivně a prolínat je celým kempem. To studentům a studentkám umožní na nich pracovat opravdu do hloubky a během pár dní tak natrénovat to, co by jinak trvalo měsíce. V neposlední řadě máme na kempu čas a prostor na různé speciální tréninky.
A konečně, kemp je místem, kde se lze seznámit s dalšími studenty a studentkami a poznat se i trochu jinak, než že do sebe „bušíme“ na tréninku. I když se čas od času domluvíme a vyrazíme po tréninku „na pivo“, vždycky se najde někdo, kdo nemůže, protože pospíchá atd. Na kempu není kam spěchat, snad jen včas do postele, aby druhý den člověk vydržel tréninkovou zátěž.
A nyní již k letošnímu kempu. Konal se v nádherném prostředí na hranici Českého Švýcarska, v hotelu SportLife na okraji Rumburku. Ten poskytl výborné zázemí, jak na tréninky venku, tak na vevnitř, pokud venku nešlo být pro nepřízeň počasí. Sešlo se nás krásných třicet, 15 mužů a 15 žen. Dorazila i většina instruktorů a instruktorek z celé ČR.
Začalo se pěkně zostra, a to nácvikem obrany proti více útočníkům. Hned druhý trénink byl věnovaný ústřednímu tématu, které se prolínalo celým kempem: obraně improvizovanými zbraněmi, nebo-li běžnými předměty. V našich rukou se tak na zbraně postupně měnily noviny, tašky nebo mikiny, ale trénovalo se i s kameny nebo tyčemi. Protože jde o rozsáhlé téma, přelilo se i do dalšího tréninku. Zbytek večera byl věnován team-buildingu v hotelové restauraci…
Druhý den jsme začali lapováním a zlepšováním naší role lapaře. Následoval blok věnovaný obraně proti útoku nožem, do kterého se prolnulo hlavní téma – obrana improvizovanými zbraněmi. Plynule jsme navázali na první den, akorát tentokrát proti nám nestál agresor s holýma rukama, ale s nožem. Na druhou stranu, holé ruce jsme neměli ani my – měli jsme v nich buď hole, nebo kameny, tašky atd. – a tak efektivně vyrovnávali jeho převahu.
Odpoledne jsme se přesunuli do vnitřních prostor a začalo peklo… Na programu byl trénink s vševysvětlujícím názvem – první krev. Byl určený pokročilým a jeho obsahem byl nácvik situací, kdy se nedaří, agresorovi se podaří první útok a my se ocitneme pod tlakem. Zvykali jsme si proto na bolest, dezorientaci, špatné postavení atd. Začátečníci se mezi tím věnovali obraně na blízko.
Další trénink byl jednou z kempových specialitek. Trénovali jsme obranu proti útoku tekutinou – ať už chrstnutí piva do obličeje někde v baru, nebo stále populárnější útok kyselinou. K poslednímu tréninku jsme se sešli za soumraku a opět se jednalo o specialitku: obranu za zhoršených světelných podmínek, oslnění apod. Něco času zbylo i na večerní team-building.
Další den jsme už zvolnili a věnovali se nenásilné obraně, tedy postupům, jak pacifikovat útočníka bez toho, abychom ho vážně nebo viditelně poškodili na zdraví…
Kemp se vydařil na výbornou. Sešla se skvělá parta, která makala na maximum a to neslo své ovoce! Pokrok byl jasně viditelný a úroveň všech se celý kemp zvyšovala, a to i přes zvyšující se únavu. Děkujeme všem za účast a těšíme se na příště!