Podle různých studií se znásilnění nebo pokus o znásilnění na rande týká přibližně 6 až 10 % lidí, přičemž téměř 90 % obětí jsou ženy. Pokud do zkoumání zahrneme jakoukoliv nevyžádanou sexuální aktivitu bez souhlasu, jako je osahávání na intimních místech či donucení k líbání, číslo lidí, kterých se to týká, stoupá až ke 30 %.
Asi největší a nejreprezentativnější studie z USA ukazuje tato čísla:
Nejčastějšími agresory jsou partneři (40 %), následovaní kamarády (30 %) a známými (21 %). Více než polovina pachatelů byla při spáchání činu pod vlivem alkoholu. Drtivá většina pachatelů neměla před znásilněním dokumentovanou historii násilného chování ani záznam v rejstříku trestů.
Empirický výzkum prokázal, že pachatelé těchto znásilnění jsou psychiatricky i psychologicky v pořádku a nevykazují větší míru psychologických odchylek než průměrná populace. Jinými slovy znásilnění na rande páchají „ obyčejní kluci od vedle“, ne patologičtí násilníci.
Při výzkumu jejich postojů však bylo zjištěno, že podstatně častěji než průměrná populace zastávají sexistické názory, podporují tradiční genderové role a věří mýtům o znásilnění. Přibližně 20 % pachatelů například uvedlo, že znásilnění je za určitých okolností ospravedlnitelné – například v případě, kdy žena rande iniciovala, šla s pachatelem do jeho bytu, nebo si na rande nechala zaplatit útratu.
Jaké postupy násilníci používají?
Alkohol a drogy: zejména alkohol je často využíván jako prostředek ke snížení schopnosti oběti se bránit. Zhruba v 5 až 10 procentech případů je obětem bez jejich vědomí přidána droga do nápoje anebo jim je úmyslně podán silnější alkohol, než čekají (zvýšená koncentrace alkoholu u koktejlů apod.).
Psychologická manipulace: Pachatelé využívají taktiky psychologické manipulace, jako je grooming, gaslighting. Jejich cílem je vytvářet zmatek a sebepochyby u obětí, což jim ztěžuje rozpoznání nebo nahlášení napadení.
Ve výše zmíněném výzkumu 9 % respondentek uvedlo, že se zapojily do nechtěného sexuálního styku, protože se cítily neschopné zastavit sexuální aktivitu svého partnera, i když nepoužil přímé násilí.
Zneužívání důvěry a autority: Důvěra a autorita jsou v rukou pachatelů mocnými nástroji. Pachatelé mohou být přátelé, známí, nebo dokonce autority jako učitelé nebo vysokoškolští asistenti. Zrada důvěry komplikuje schopnost oběti se bránit a velmi často vede k „zamrznutí“. Výrazně těžší je také zpracovat napadení a vyhledat pomoc, což často vede k pocitům izolace a zrady. V České republice je vypovídajícím příkladem případ Dominika Feriho; jeho oběti ho vnímali jako autoritu a jeho chování jako nepochopitelnou zradu.
Prevence
Tradiční strategie prevence znásilnění na rande se často zaměřují na oběti, tedy na ženy. Poskytují jim návody, jak se vyhnout znásilnění na rande. Například „nepijte na rande alkohol“ nebo „nechoďte se svou novou známostí hned do soukromí“ . Nejenže tyto rady nejsou skutečnou prevencí znásilnění na rande, ale také jsou prokazatelně neúčinné. Analýza výsledků podobných programů jasně ukazuje, že míru znásilnění nesnižují.
My učíme moderní sebeobranu a soustředíme se především na individuální strategie a taktiky, jak se vyhnout násilí. To je však vždy pouze jedna část odpovědi. Druhá část leží v komunitní odpovědi, v tom, jak se jako společnost stavíme k takovému jevu. Je prokázáno, že tolerance k sexuálnímu obtěžování a jeho bagatelizace či zesměšňování vede k vyšší míře sexualizovaného násilí.
Je prokázáno a změřeno, že pokud ve společnosti vyvracíme mýty o znásilnění a sexualizovaném násilí, snižujeme i míru znásilnění a sexualizovaného násilí. Zde máme jako společnost hodně co dohánět.
Skutečná a dobrá strategie prevence znásilnění, a to nejen na rande, by se proto měla soustředit na vzdělávání celé populace, tedy i mužů. Zkušenosti s podobnými kampaněmi ze zahraničí ukazují, že největší efekt na potenciální pachatele znásilnění má, pokud rozbíjí obraz „bratrství“, které podobné jednání uznává a heroizuje.
Tedy: funguje, pokud se kampaň zaměří na to, že jejich spolužáci a obecně mužské okolí považuje znásilnění/obtěžování za něco naprosto nepřijatelného a že zejména muži v jejich okolí takové jednání odsuzují. Nejen že jej nepovažují za něco cool, ale naopak si myslí, že jde o něco odporného.
Varovná znamení
Společenská změna v tomto tématu je nutná a my se na ní podílíme, jak můžeme. Ale je také pomalá. Věříme tomu, že generace současných dětí už pocítí výsledky a bude vyrůstat ve výrazně jiné společnosti, ale to nepomůže nám tady a teď.
Co tedy můžeme dělat již dnes, abychom na individuální úrovni předešli znásilnění na rande? Jako vždy je na prvním místě prevence. Ta však nespočívá v tom, že nebudeme chodit ven, seznamovat se s novými lidmi nebo chodit na rande. Znamená to, že si budeme všímat varovných signálů a znamení a včas na ně reagovat.
Analýza reálných případů ukazuje konkrétní body, které nás mohou upozornit na to, že něco není v pořádku.
Jako vždy platí: důvěřujte své intuici. Pokud se vám něco nezdá, nelíbí, nebojte se rande ukončit. Nepotlačujte šestý smysl, nesnažte se sama sebe přesvědčit, že o nic nejde, že ten druhý přece vypadá dobře, nepřemýšlejte nad tím, co si o vás bude myslet, když teď odejdete. Ukončete rande a běžte pryč. Nemusíte vysvětlovat důvody ani se omlouvat.
Velmi silným varovným signálem jsou mizogynní postoje daného člověka. Pokud z něj ve fázi seznamování padají sexistické výroky, pokud zjistíte, že bagatelizuje znásilnění nebo se vysmívá jeho obětem, je to výrazný signál, že takový člověk sám snadněji sáhne k donucení nebo násilí, pokud si chce vynutit sex.
Nerespektování ne patří obecně k nejsilnějším varovným signálům a platí to i tady. Pokud vaše rande nerespektuje vaše ne, například v případě, když si chcete zaplatit svou polovinu útraty apod., je to signál, že vaše ne nebude respektovat ani jindy.
Pachatelé znásilnění na rande se často snaží oběť opít. Pokud vám váš partner na rande opakovaně nabízí alkohol i přes vaše odmítání, je to další varovné znamení. Neznamená to, že musíte být abstinentky, ale alkohol a jiné drogy by neměly být něco, co konzumujete jen proto, že to chce někdo jiný. Mezi typické způsoby, jak někoho přimět k pití alkoholu, patří dehonestace („Ty jsi snad ještě dítě a bojíš se?“), hecování, povzbuzování („Jedna navíc ti neublíží, ne?“) apod.
Je pochopitelné, že pokud s vaším partnerem chcete mít intimní fyzickou interakci, hledáte soukromí. Pokud je však situace taková, že se vám moc nechce, ale partner naléhá, prosí, nebo používá citové vydírání a další formy psychické manipulace, je to opět silné varovné znamení. Pokud to dělá, uvědomte si, co vám tím říká: „Nerespektuji tě, chci dosáhnout svého navzdory tvým pocitům a postojům.“
Ve výpovědích žen znásilněných na rande se také velmi často objevuje, že pachatel vybranou oběť izoloval od jejích kamarádek nebo kamarádů, aniž by si toho sama všimla. Pomalu ji manipuloval a odváděl, když se sháněla po kamarádkách, odrazoval ji od toho („jen na chvilku“, „neboj, jsou támhle“ atd.). Pokud se chcete držet svých kamarádek a vaše rande se vás od nich snaží takto nepoctivě oddělit, je to další z varovných znamení.
Přítomnost varovného znamení nemusí nutně znamenat, že musíte rande okamžitě přerušit. Může se stát, že jedno varovné znamení může mít jiné vysvětlení: shodu okolností, nepochopení a tak dále. Rozhodně ale znamená, že byste se měli mít na pozoru. A pokud k varovnému znamení přibude špatný pocit nebo nějaký další signál, už neváhejte.
Jak se bránit
Pamatujte, že jakoukoliv – tedy i fyzickou – interakci můžete kdykoliv přerušit. Je jedno, pokud jste se předtím s tím člověkem líbali, je jedno, pokud jste s ním předtím měli nějakou formu sexuální aktivity. Pokud se vám něco nezdá, nelíbí se vám to, změnila se vám nálada, zastavte to a řekněte jasné a důrazné ne. „Nechci, to se mi nelíbí, chci jít pryč.“
Pokud vás protějšek nerespektuje, nutí pokračovat, manipuluje, vyčítá, je naprosto jasné, že věc směřuje špatným směrem. Takový člověk není partner, ale hledá jen svoje uspokojení. Nejlepší, co můžete udělat, je odejít.
Problém může být, že takový člověk v této fázi už nebude vaše ne respektovat. V tom případě může být velmi účinná fyzická sebeobrana, byť nízké intenzity. Pachatelé jsou často zvyklí, že jejich oběť podlehne psychologickému nátlaku. Fyzická obrana je často jediná forma odmítnutí, kterému rozumí.
Když v této souvislosti – tedy znásilnění na rande – mluvíme o fyzické obraně, nemyslíme tím nutně ránu loktem do čelisti nebo kolenem do rozkroku. Může to být rázné odstrčení, bolestivý podnět a podobně. Bolest a fyzická obrana zpravidla znamená, že se pachatel rozčílí, začne křičet něco o hysterkách, ale své aktivity zanechají. Pokud se to stane, berte to jako potvrzení toho, že jste udělala správnou věc. Nesnažte se urážky vracet, využijte příležitosti a odejděte.
Samozřejmě, že sáhnout k fyzické obraně je v takových případech velmi těžké, zejména když je útočníkem někdo vám blízký. Ale pokud takový člověk nerespektuje vaše ne, pak ubližuje on vám. A pokud neslyší na slova, bude dost možná slyšet na čin…
Častá obava je, že fyzická obrana pachatele vyprovokuje k fyzickému násilí. Skutečně se může stát, že pokud se fyzicky bráníte, pachatel použije větší sílu a násilí. Ale pokud se to stane, je to proto, že agresor se už předem rozhodl, že svého dosáhne i za použití násilí. Co děláte vy, nehraje v jeho rozhodnutí roli. V takovém případě jste narazili na skutečného sexuálního predátora… A znamená to jediné: braňte se, jakkoliv to jde.
Studie jednoznačně prokázaly, že pokud se v případě fyzického násilí bránit nebudete, skončíte s horšími zraněními. Pokud se nebudete bránit, patologický agresor vám ublíží prostě proto, že může. Někomu takovému nestačí znásilnění, chce vás vidět trpět bolestí, brečet… Každá vaše obrana je pro něj překážka, která ho vyčerpá, stojí ho čas, energii – a to znamená, že vás zraní méně.
Není to vaše chyba
Mýty ohledně znásilnění slýcháme během celého života. Je přirozené, že část z nich v nás zůstane. Je bohužel běžné, že oběť sama sebe přesvědčí, že si za to může sama, že si znásilnění nějak zavinila. Třeba proto, že kdyby s pachatelem nešla k němu domů, tak by se to nestalo.
Je zajímavé, že nikdo se neptá, proč násilník chodí na rande, když ví, že je násilný. Proč pije alkohol, když ví, že je po něm ještě agresivnější. Proč chodí po setmění ven nebo sám bez doprovodu k ženám domů, když je znásilňuje. Ale oběti, oběti se ptá kde kdo.
Pojďme si teď všichni nahlas a jasně říct, že chodit na rande a mít sex je normální. Cítit ke svému partnerovi touhu je normální. Ale je nenormální a trestné někoho k sexu manipulovat nebo nutit. Pokud se vám něco podobného stalo nebo stane, tak to v žádném případě není vaše chyba. Je to rozhodnutí a chyba pachatele!