Jasmína Houdek

Bylo mi 14 a udělal to rodinný známý. Dospělý muž. Znásilnění ukončilo mé dětství, všechno bylo jinak. Tato hrozná zkušenost mě zavedla do oddílu bojových sportů. Trénovala jsem neúnavně. Údery, kopy, techniky. Úleva však nepřicházela, mé trauma se neléčilo. Došlo mi, že přímá zkušenost s násilím a trénink v tělocvičně jsou dvě odlišné věci. „Tudy cesta nevede,” přiznala jsem si.

V té době mi do života vstoupila Moderní sebeobrana. Psal se rok 2015. Při výuce jsem získala přesně to, co jsem potřebovala – znalosti, sílu a sebevědomí. Mé trauma tím ztrácelo moc, konečně jsem se léčila. Díky sebeobraně jsem pochopila jednu důležitou věc – za mé znásilnění nese vinu jen a jen dotyčný agresor. V žádném případě já. Díky tomuto odhalení jsem objevila svou ztracenou sílu. A vzala si ji zpět.

Stala se ze mě dospělá a sebejistá žena. Znám metody, které mi pomohou zneškodnit útočníka. Umím se ozvat. Zastanu se ostatních, když to potřebují. Chráním si své hranice.

Výuku sebeobrany vnímám jako své poslání. Vím, že dnes jsem silnější, než jsem jsem byla včera. A vy budete také, naučím vás to.