Eli Bílek

V čem se mi „MoSe“ tak líbí? Je pro všechny bez rozdílu věku, pohlaví nebo fyzické zdatnosti. Učíme, co dělat, aby k fyzickému konfliktu vůbec nemuselo dojít. Pomáháme s překonáním traumatu, jdeme do hloubky. Podporujeme zdravé sebevědomí a nastavení si hranic. Navíc se věnujeme osvětě v tématech, do kterých se ostatním příliš nechce. Jsem moc ráda, že i já můžu přispět a být součástí.

Ve dvanácti letech jsem se stala terčem sexualizovaného násilí. Do zahradního domku, kde jsme s mladším bráškou v létě spali, se vloupal cizí muž a osahával mě. Prožitému traumatu nepomohl ani šílený kolotoč výpovědí u policie, který byl snad ještě horší. Ve stejném roce jsem začala chodit na trénink sebeobrany Ji-Jitsu, který se pro mě stal důležitou součástí uzdravovacího procesu. Díky mé „tréninkové rodině“ jsem se cítila více v bezpečí a v pohodě.
Sebeobrana mě provází už od roku 2007. Začala jsem v roli studentky a později i učila. Předávání zkušeností a užitečných informací ostatním mě naplňuje a dává mi to smysl. Po rodičovské jsem se rozhodla sebeobraně věnovat naplno. Při hledání dalšího vzdělání jsem narazila na koncept Moderní Sebeobrany a líbil se mi tak, že jsem se přihlásila na instruktorský kurz.

Díky učení sebeobrany jsem šťastná a užitečná.
(„Smyslem života je být šťastný a užitečný.“ Dalajlama)