Eli Bílek

Ve dvanácti letech jsem se stala terčem sexualizovaného násilí. Do zahradního domku, kde jsme s mladším bráškou v létě spali, se vloupal cizí muž a osahával mě. Prožitému traumatu nepomohl ani šílený kolotoč výpovědí u policie, který byl snad ještě horší. Ve stejném roce jsem začala chodit na trénink sebeobrany Ji-Jitsu, který se pro mě stal důležitou součástí uzdravovacího procesu. Díky mé „tréninkové rodině“ jsem se cítila více v bezpečí a v pohodě.
Sebeobrana mě provází už od roku 2007. Začala jsem v roli studentky a později i učila. Předávání zkušeností a užitečných informací ostatním mě naplňuje a dává mi to smysl. Po rodičovské jsem se rozhodla sebeobraně věnovat naplno. Při hledání dalšího vzdělání jsem narazila na koncept Moderní Sebeobrany a líbil se mi tak, že jsem se přihlásila na instruktorský kurz.