V rámci Moderní sebeobrany nabízíme mnohem víc než tříměsíční kurz a jednodenní semináře. Na webových stránkách jsou ovšem zveřejňovány pouze „vstupní body do systému,“ tedy kurzy a semináře, určené nováčkům. Mohlo by se tak zdát, že nabízíme jen povrchní, krátkodobé vzdělání. Není tomu tak. Zájemcům nabízíme bohatý program dalšího vzdělávání včetně pravidelného cvičení; naši služebně nejstarší studenti (dnes bez výjimky na instruktorských pozicích) s námi cvičí již přes osm let! V tomto článku si proto náš systém vzdělávání představíme v celé jeho šíři.

Dveře k dalším, již neveřejným seminářům a kurzům, se studentům a studentkám otevírají teprve po absolvování kurzů a seminářů (či soukromých hodin) základní úrovně. Toto pravidlo máme proto, abychom na seminářích nemuseli pokaždé trávit čas vysvětlováním našeho přístupu a vyučováním základních nástrojů, a mohli se celý čas věnovat tématu semináře.

Na všech našich kurzech a seminářích platí striktní orientace na maximální kvalitu výuky. Proto jsou vždy přítomni 2 instruktoři a to na maximálně 10 cvičících. Jsme přesvědčeni o tom, že naši studenti a studentky si zaslouží tu nejlepší péči (a nevěříme, že ji lze zajistit, pokud má instruktor na starosti víc než 6 cvičících).

Skupinové kurzy

Základním kamenem a nejčastějším „vstupním bodem“ je u nás Základní kurz Sebeobrany do města. Jde o tříměsíční kurz, ve kterém se – jak název napovídá – učíme základní postupy, nástroje a dovednosti nutné k ochraně sebe sama. Věnujeme se prevenci, rozpoznávání signálů násilí, způsobům, jak vznikající konflikt vyřešit pomocí slov, a samozřejmě i postupům a taktice fyzické sebeobrany. Velmi pečlivě a do hloubky pilujeme základní nástroje (techniky – tedy údery apod.). Vše průběžně prověřujeme ve scénářích a modelových situacích. Nezapomínáme ani na první pomoc a právní souvislosti.

Po dokončení kurzu základního je možné plynule pokračovat v kurzu pro pokročilé. V tom se věnujeme dvěma hlavním oblastem: obraně proti skupině útočníků a nejčastěji používaným zbraním (noži a tyči) – ve smyslu obrany v případě, že je útočník použije proti nám, a v případě tyčky i jejímu aktivnímu použití. Mezi další pokrývané vedlejší témata patří například ochrana třetí osoby a některá další. Kurz pro pokročilé je fyzicky i mentálně náročnější, než kurz základní. Končí velkým zátěžovým testem.

Teprve po absolvování kurzu pro pokročilé je možné začít navštěvovat stálou třídu pro nejpokročilejší studenty. V té se věnujeme různým speciálním tématům. Společně vždy vybereme jednu z oblastí, na které několik týdnů pracujeme – např. boj na velmi krátkou vzdálenost (klinč), takedowny, obrana proti střelné zbrani atd. Pravidelně jsou také zařazovány tréninky zaměřené na opakování a prohlubování již získaných dovedností.

Semináře

Pravidelně pořádáme nedělní pětihodinové semináře. Tři z nich jsou otevřeny komukoliv, kdo projeví zájem, tedy i lidem zvenčí, a mohou sloužit jako další „vstupní bod“: Už nikdy neozbrojen (seminář sebeobrany s kubotanem), Na ostří nože (seminář sebeobrany proti útočníkovi s nožem) a Sebeobrana pro ženy. Ti, kdo s námi absolvovali alespoň jeden seminář, získávají možnost účastnit se všech ostatních interních seminářů.

Interní semináře jsou určeny všem našim studentům a studentkám bez ohledu na stupeň pokročilosti a mají nejrůznější témata. Některá se pravidelně opakují (obrana s teleskopickým obuškem, bojová medicína), jiná jsou pořádána jednorázově či na přání skupiny studentů a studentek. Semináře trvají pět hodin a konají se zpravidla v neděli.

Každý měsíc také pořádáme dvouhodinovou lekci zaměřenou na nácvik základních dovedností. Nebere se na ní nic nového, pouze se pilují a prohlubují základní nástroje a postupy. Cvičení je intenzivnější a fyzicky náročnější.

Soukromé hodiny

Soukromé hodiny jsou určeny jednotlivcům a malým kolektivům (do šesti osob). Zpravidla na nich postupujeme podle osnov skupinových kurzů, nicméně výuku samozřejmě lze přizpůsobit konkrétním potřebám či přáním. Po pěti soukromých hodinách má student či studentka možnost zúčastnit se jakýchkoliv interních seminářů.

Autor článku: Pavel Houdek