Sexuální násilí a obtěžování je velmi vážný celospolečenský problém, který se velkou mírou podílí na nerovnosti. V debatách o tom, jak ho vymýtit, často slyšíme názor, že bychom neměli učit ženy, jak se bránit, ale muže, jak se sexuálního násilí nedopouštět. Pro nás je výuka sebeobrany jedním z dílku skládačky, jak problém sexuálního násilí řešit.

Je pravda, že značná část výuky „sebeobrany pro ženy“ na trhu vypadá tak, že ženy jsou postaveny do řady a učí se boxovat, nebo dokonce škrábat a kousat, protože „jsou slabší“ a musí používat „ženské zbraně“. Pokud už kurz obsahuje nějakou prevenci, tak je to desetiminutové povídání o tom, kam by žena neměla sama chodit a jak by se neměla oblékat.

Takový kurz pouze reprodukuje stereotypy a opakuje nepravdivá klišé. Ženy na něm neuslyší nic o příčinách násilí, o tom, jak mu předcházet… Učí se pouze řešit probíhající fyzický útok. To pak skutečně vede pouze k udržování společenského status quo a v ženách to paradoxně posiluje jejich naučenou společenskou roli „oběti“.

Aby výuka sebeobrany plnila roli dílku skládačky tvořící řešení problému, musí splňovat určité parametry. Na první místě musí ženy posilovat, ne ji utvrzovat v tom, že je „slabší“. Výsledkem kurzu má být nejen dovednost se bránit, ale i osobní a psychické posílení. Na druhém místě jí nemá a nesmí říkat, co nemá dělat – takových rad každá žena ve svém životě slyšela dost. Naopak, měl by jasně osvětlit příčiny sexuálního násilí a ukázat, jak mu na individuální úrovni můžeme předcházet; jak na mikroúrovni, alespoň ve svém okolí, můžeme řešit příčiny a ne následky.

Takový kurz sebeobrany by měl směřovat k tomu, aby pomáhal spoluvytvářet silnou a aktivní ženu, která svůj život bere do svých rukou, chová se sebevědomě a dělá si to, co chce; ne potenciální oběť, která nechodí po setmění ven, protože to je nebezpečné a ona se sice učí bránit, ale také se učí to, že je slabší a má utéct.

Taková výuka vychází z feministické tradice a principů. Přesně tak k ní přistupujeme my. Nikdo nás to neučil, došli jsme si k tomu sami a vyvinuli zcela nový koncept výuky. Je to výsledek několik let analýzy problému a především naslouchání těch, kterých se nejvíc týká – přeživších sexuálního násilí.

Kurz sebeobrany pro ženy v našem podání nepřenáší zodpovědnost za prevenci sexuálního násilí na ženy. Za násilí může vždy jen násilník. Nicméně, takový kurz sebeobrany dává ženám konkrétní nástroje a postupy, jak se sexuálnímu násilí postavit. Bez reprodukce stereotypů. Dělá je silnější a ochotnější zvednout hlas a řešit tento problém i jinak a šířeji, než fyzickou obranou a útěkem. Dává jim svobodu a možnost se nebát.

Autor článku: Pavel Houdek