Pokud máte malé dítě, které v září vyrazí poprvé do školy a tudíž ve větší míře „samo do světa,“ zamyslete se také nad jeho bezpečností. Níže najdete šest věci, které by z pohledu osobní bezpečnosti vaše dítě mělo na každý pád znát a umět.

1) Kdo je cizí člověk
Asi každý rodič říká svému dítěti, že se s cizími lidmi se nemluví. Vysvětlete dítěti důkladně, co znamená cizí. Nejlépe na příkladech. Dítě může přemýšlet jinak než dospělý. Setkal jsem se s příběhem uneseného děvčete, které nastoupilo k cizímu muži do auta proto, že na ní zablikal světly. Její vysvětlení? „Kdyby mě neznal, tak na mě přeci nebude blikat.“ Vysvětlete dítěti, že cizí je i člověk, které zná vás jako rodiče, kterého potkávají na lavičce před domem atd.

2) Kdy s cizím člověkem mluvit
Ví vaše dítě, co má dělat, když se ztratí například v obchodním centru? Správná odpověď je oslovit ostrahu či zaměstnance – tedy cizí lidi. Vysvětlete svému dítěti, že existují cizí lidé, kteří jsou důvěryhodní a na které se může obrátit v případě problému (například když se ztratí či je bude někdo obtěžovat). Typicky policisté, řidič MHD v případě, že nastoupilo do špatného autobusu a podobně.

3) Heslo pro případ nouze
Myslete i na případ, že z nějakého důvodu nebudete moci dítě ze školy či kroužku vyzvednout, a budete pro něj někoho muset poslat. Domluvte si s ním tajné heslo. Vaše dítě nesmí nikdy s nikým odejít, pokud mu neřekne heslo! A to i kdyby to byl váš soused nebo kolega z práce.

4) Zlé lidi nejde poznat podle vzhledu
Promluvte s dítětem otevřeně o tom, že existují zlí lidé, kteří mohou děti unést a provádět jim zlé věci. Vysvětlete jim, že to zpravidla nejsou otrhaní špinavci, ale klidně milí, usměvaví lidé, pěkně oblečení, nezřídka ženy. Zlé lidi nejde poznat podle vzhledu! Mohou číhat a snažit se dítě nalákat i na místech plných dalších lidí. Nepodlehněte iluzi, že dítě je na rušných místech v bezpečí.

5) Nejčastější triky 
Rozdávání bonbónů zná každý. Co takhle starší pán s vodítkem, kterému se zaběhl pes a požádá vaše dítě o pomoc s jeho hledáním? Vysvětlete dítěti, že pomáhat lidem je správné, ale že pokud dospělý požádá o pomoc dítě, měli by se mi mít velmi na pozoru a odejít pryč. Optimální je naučit je větu typu: „Já sem jenom dítě, poproste někoho dospělého. Můžu vám ho zavolat.“ A pak ho třeba i zavolat 

6) Co dělat v případě krize
Naučte děti správně reagovat v krizových situacích. Naučit neznamená jen vysvětlit – optimální je sehrát s dítětem scénáře (scénky) a nacvičit, jak by mělo reagovat. Šance, že dítě v reálné situaci zareaguje správně, pokud si postup vyzkouší, je výrazně vyšší. V našich kurzech učíme děti tři reakce – utéct, říct si o pomoc kolemjdoucím, křičet.

Pokud se cizí člověk nenechá odradit naučenou větou a dále naléhá, či přistupuje blíže, naučte dítě okamžitě utéct. Nacvičte s ním jak utéct (hlavně bezpečně) a kam utéct, tedy kde hledat útočiště.

V případě nouzové situace by si dítě mělo umět říct o pomoc kolemjdoucím (další prolomení pravidla „nemluv s cizími lidmi“): „Paní, prosím, pomozte mi. Ten pán mě otravuje, neznám ho a bojím se. Zavolejte prosím policii. Nechoďte pryč.“

Naučte vaše dítě křičet. Obzvláště holčičky s tím mohou mít problém – vždyť jim odmala někdo říká, aby se ztišily, nevyváděly atd. Naučte je také co křičet: „Pomoc, nechte mě… Zavolejte policii“ atd.

A na závěr…

Pamatujte, že dítě nechceme strašit. Pokud s ním postupy secvičíte formou her a scének, které ho budou bavit, je mnohem větší šance, že si je zapamatuje a že v reálné situaci adekvátně zareaguje.

A pokud to nestačí: Náš kurz sebeobrany pro děti najdete zde.

Autor článku: Pavel Houdek